Legrační básničky

Jede jede cyklista,
opit světem pokroku,
řetěz praskl, místo sedla
štangle řádí v rozkroku.

Konec letních prázdnin
=================
Poslední den prázdnin,
konec léta, znovu zas,
poslední střípky krás světa,
pak přivítá nás Alcatraz.

Tak ptám se proč?

Poslední prázdninové hodiny,
kdo za to může, ta sviňa čas,
zapadnout zas mezi ty výukové splodiny,
a snažit se plavat, když otevřely hráz.

Ptám se proč?

Poslední prázdninový večer,
sbohem dlouhé raní válení,
nebýt chlap, tak bych brečel,
čeká mě jen kantorů kvílení.

Oh běda,
deset měsíců,
trest za naše mládí.

Že může být učitelka kráva,
to je jasná zpráva.
Ta naše je však pravá
a mléko nám dává.
Jetelem ji krmíme,
v hodinách ji budíme.
A ona si zabučí,
vůbec už nás neučí.
žeditel je vůl,
strčí do ní hůl.
Spárujem je rychle,
jako úhel krychle.

Na cvičišti zazněl výbuch,
jeden policajt to odnes,
jak to bylo, to snad ví Bůh,
proč mu pes ten granát dones.

V rodině jsme měli zrádce,
byla to má tchýně,
teď už hnije na zahrádce,
rostou na ní dýně.

Matematická
===========
Pod oblohou světle šedou,
člun A a člun B si jedou.
A když vyjde slunce,
vyjede i člun C.

V deset třicet devět
sed si na mě medvěd.
A v jedenáct deset,
zase ze mě sesed.

Láska je hluboká strž,
tak sebou nemel a drž.

Jedovatá houba,
rostla sama v kleci,
utrhl ji jeden trouba,
a teď se svíjí v křeči.

Já mám holku z Madridu,
když si sundá hadry, jdu.

Na letištní plochu
přistál párek hrochů.
Jeden z nich byl černý,
druhý jenom trochu.
Předpisově ostříháni
vraceli se z lochu.

Jede Tatra po silnici
sem tam trochu nadskočí,
důchodci už nejsou svěží,
málokterý uskočí.

Sedí myš v rohu, v pastičce má nohu, sedí tiše, občas pípne, asi brzo chcípne.

Pedofilní
----------
Zas mě to popadlo,
dej sem to švihadlo.

Nebaví mě vůbec nic,
na tom zemském bytí,
asi se mrknu na měsíc,
když tak pěkně svítí.

Že může být učitelka kráva,
to je jasná zpráva,
ta naše je však pravá
a mléko nám dává.

Jetelem ji krmíme,
v hodinách ji budíme,
vůbec už nás neučí,
jen si občas zabučí.

Ředitel je vůl,
stčil do ní hůl,
spárujem je rychle,
jako úhel krychle.

Tady se to krásně kadí,
vítr fouká do pozadí.
Du kulí nás štípe mráz,
vykadím se tady zas.

Na přechodu pro chodce,
drtí Tatra důchodce.
Černý brejle, bílá hůl.
Byl to frajer, neuhnul.
Důchodce se v krvi válí,
kola Tatry nezahálí.

Řekl - dál už nemohu!
K lásce nemám vlohy.
Zvolil špatnou polohu,
vlak mu přejel nohy.

Učitelka za katedrou
pěstuje si knír,
Usadil se na tom kníru,
plísňový sýr.

Sedí žaba na leknínu,
sedí, kouká, žere čínu.
Je z ní celá zelená,
třesou se jí kolena.
Rybník, už je plný zvratků,
namleli tam kamarádku.

Leží Jana ve vaně,
kudla trčí z břicha.
Kecala furt nesmysly,
teď už bude zticha.