O alkoholu a drogách

Stanovil jsem si jako pravidlo nekouřit nikdy víc než jeden doutník současně.

Doutník je poslední útočiště mužské hegemonie. Jestli ženy chtějí definitivně svrhnout nadvládu mužů, musí začít kouřit doutníky.

Kulturnost je nátěrem, který lze snadno rozpustit v alkoholu.

Náboženství se střídají, pivo a víno zůstávají.

Bůh stvořil jen vodu. Člověk stvořil víno.

Není větší poezie bez rýmů a strof, než když přátelé víno pijí a rozumí si beze slov.

Poučil jsem se, že čaj je lepší než brandy.

Člověk musí pít, aby mohl milovat všechny lidi.

Víno povzbuzuje ducha, rozněcuje srdce, zbavuje neklidu, vyvolává veselí. Chudý se pokládá za bohatého, černé chmury a starosti se rozplývají a čelo se vyjasňuje.

Není lepšího prostředku na omezení alkoholismu nežli umírněná spotřeba dobrého vína.

Teď vínem zažeňte starosti.

Nadlouho nebudou těšit a žít verše, jež napsali pijáci vody.

Po bílém víně myslím na hlouposti. Po červeném víně říkám hlouposti. Po sektu děláme hlouposti.

Kdo vůbec nemiluje víno, ženy ani zpěv, zůstává po celý život hlupákem.

V tom právě spočívá léčebnej účinek piva, že vás při něm nic nenapadá.

Piji, abych na vás zapomněl, aby mě nepronásledoval váš obraz... Běda! Když jsem opilý, vidím vás dvakrát!

Tvrdit, že alkoholismus přispívá ke genialitě, znamená tvrdit, že vidí víc ten, kdo vidí dvojitě.

V poslední době čtu tak strašné věci o kouření, že jsem se rozhodl přestat číst.

Opije-li se jeden den muž do němoty, pak většinou druhý den mlčí manželka.

Praobyvatelem Evropy je nesporně vinná réva.