Válka a mír

Krev lidí je velmi laciná pro jejich vůdce.

Nejrychlejší cesta, jak ukončit válku, je prohrát ji.

Každá válka končí jednáním. Proč nevyjednávat dřív než začne?

Mír je období podvádění mezi dvěma obdobími bojování.

Jenom mrtví viděli konec války.

Do boje jdi vesele, neboť mrtví, kteří se nesmějí, jsou oškliví.

Pokud neukončíme války, války ukončí nás.

Smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónu je statistika.

Mezi zbraněmi totiž zákony mlčí.

Militarista je člověk, který je ochoten obětovat pro svou vlast poslední kapku vaší krve.

Armáda beranů, kterou vede lev, je silnější, než armáda lvů, kterou vede beran.

Špatný voják, který následuje svého vojevůdce s nářkem.

Vojenský stav je přizpůsoben lidské povaze také v tom, že se v něm nikdy nemyslí a je jasné, že člověk není stvořen k myšlení.

Žádné univerzální dějiny nevedou od divočiny k humanitě, ale jen od praku s kamenem k megabombě.

Uspět můžeme pouze v případě, že si najdeme v životě, ve válce či v čemkoliv jiném jediný, prvořadý cíl a všechna ostatní rozhodnutí tomuto cíli podřídíme.

Být připraven na válku je nejúčinnější způsob, jak uchovat mír.

Válka, jak vidíme, přináší nejen nevyhnutelné ničení, ale navíc je psychologicky přijatelným způsobem zdůvodňuje.

Silné prapory vojska mají vždy pravdu.

Začít válku není nic jiného než rozetnout uzel místo toho, abychom ho rozmotali.

Mír je pokračování války jinými prostředky.