Člověk, lidé

Člověk není souhrnem toho, co má, ale souhrnem všeho toho, co ještě nemá, čeho jestě nemá, čeho jestě může dosáhnout.

Jaké mistrovské dílo je člověk! Jak vznešený rozum! Jak omezený schopnostmi!

Jedinec pro mne znamená tolik jako množství, a množství jenom tolik jako jedinec.

Dnes lidé mezi sebou hovoří tak, že jeden druhého neposlouchá.

Člověk je zrozen k vzájemné pomoci.

Život lidskej je tak složitej, že život člověka je proti tomu úplnej hadr.

Kolektiv je prostředkem, individuum účelem.

Není na světě člověk ten, který by se zalíbil lidem všem.

Člověk je nedokonalý, ale dokonale si s tím poradí.

Člověk je to, co je mu podobné. Obvykle nenávidí, a vlastní vady viditelné zvenčí ho pobuřují.

Člověk je v podstatě bytost s těmi ostatními nespokojená.

Když se opice zasmála svému obrazu v zrcadle, zrodil se člověk.

Být člověkem znamená nejasně cítit, že v každém je něco ze všech a ve všech něco z každého.

Teprve tehdy se staneš člověkem, až se naučíš vidět člověka v tom druhém.

Čím jsme, víme jenom my sami.

Člověk je omyl přírody.

Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce. Vím však, že ve čtvrté to budou opět klacky a kameny.

Člověk nabývá vědomí své vlastní jsoucnosti tím, že uznává jsoucnost mimo sebe za sobě rovnou, za zákonitou.

Nejvýhodnější výhodou člověka je, že může jednat nevýhodně.

Lidé, z velké části, jsou světu prospěšní, ba jsou i jeho ozdobou. Ale jsou zase iz té druhé části: jaká úleva pro tento svět, když z jeho počtu o ně ubude!