Divadlo a herci

Jediná věc, na kterou můžou bejt Američani opravdu pyšný, je existence Jima Jarmusche.

Opravdovým úspěchem není umění na jevišti, ale umění vycházet s lidmi mimo scénu.

Když má herec peníze, neposílá dopisy, ale telegramy.

Běda, když si nápověda myslí, že je hercem.

Dobrý herec je laciný i za velkou gáži, protože lidi na něj ty peníze přinesou. Ale špatný herec je drahý i za málo.

Dobré divadlo začíná dobrým vrátným.

Herec je člověk, který neposlouchá, pokud se nemluví o něm.

Dříve bývali dramatikové buditeli národa. Dnes jako by usilovali spíše o opak.

Divadlo je podivuhodná věc. Režisér nechápe, co chce autor, herci nerozumějí, co po nich chce režisér, a diváci nevědí, co se děje na jevišti.

Všichni hrajeme divadlo.

Když režisér řekne "tohle bude cesta za poznáním", mám chuť si sbalit věci a nasednout do auta.

Hra byla tak špatná, že herci vstupovali na jeviště alespoň ve třech, aby v případě srážky měli převahu nad publikem.

S ohledem na malé jeviště byly ve hře škrtnuty velké role.

Nač bychom pěstovali ochotnické divadlo, když je máme pořád v televizi.

Lidé, kteří si mě prohlížejí, mi připomínají diváky na tenise. S tím rozdílem, že jejich hlavy se nepohybují zleva doprava, ale shora dolů.

Má-li hra úspěch, má z toho radost jen jeden dramatik. Propadne-li, mají radost všichni ostatní.

Co je tragédie a co komedie, to se pozná časem.

Někdy se dozvíš, jakou roli hraješ, až když odejdeš ze scény.

Komedie je napodobením neškodné špatnosti.

Svět je velké jeviště: Přijdeš, odehraješ a odejdeš.