Kouzelník

Seděl jsem sám doma už asi týden, za okny dávali déšť, v televizi pršel zas nějaký smutný film, já brečel jako malý kluk a vzpomínal. Často se člověku stává, že některé věci, mu připomínají jiné a že některé situace ho nenechávají zapomenout na ty předešlé. Pak s únavou šel jsem spát. Díky tomu snu jsem se vrátil v čase a měl možnost dostat se zpět na místa, kde mi bylo dobře s partou přátel, z nichž některé už asi nikdy neuvidím. Odvál mě od nich čas, stovky kilometrů pryč. A i oni žijí neznámo kde nebo se z nich stal někdo úplně jiný. Čas pubertálního mládí, vystřídal čas profesního stání. A tak návraty zpět bývají smutné. Znám sílu velkých cirkusových stanů když tleskají. Nemám ženu ani děti, ale nejsem jen někdo. Jsem kouzelník, který cestuje světem pro pobavení jiných lidí. Zhasnuté sály jsou tiché a jen zle mlčí. A tak jsem se v tom snu vrátil zpět s tím, že jsem se rozhodl udělat některé věci jinak. Pomozte mi.

Jeden z mnoha českých kouzelníků