Cirkusové vtipy
< První | Stránka: | << 1 2 [3] 4 >> | Poslední > |
Před vstupem do manéže artistka svému partnerovi povídá:
"Luisi, teď se ohnu a ty se honem podívej, jestli mi pod minisukní nekoukají ty krajkový kalhotky. Tak rychle, co vidíš?" "Co vidím? Že sis ty krajkový kalhotky zapomněla v maringotce..."
"Luisi, teď se ohnu a ty se honem podívej, jestli mi pod minisukní nekoukají ty krajkový kalhotky. Tak rychle, co vidíš?" "Co vidím? Že sis ty krajkový kalhotky zapomněla v maringotce..."
Do městečka přijel cirk a s ním i hromada atrakcí. Tak se Lojza, který se pořád motal kolem, nechal najmout, aby dělal medvěda. Navlékli ho do medvědího převleku, nasadili hlavu a tak vypadal úplně stejně jako medvěd. Poté ho strčili do medvědí klece. Lojza skáče, řve, bručí, dupe, jako pravý medvěd. Dupe ale tak silně, že se proboří do lví klece. "Tak nyní se poseru," zařval, když uviděl obrovského lva. Ale ze lva se ozvalo: "Tos nemohl promluvit dřív? Já už to mám v kalhotech..."
Přijde chlap do cirkusu a hned za ředitelem, že má úžasné číslo. Ředitel se jde tedy podívat do manéže, co je to za zázrak. Chlápek se rozeběhne a začne mávat rukama. Vyletí metr nad zem a pak už lítá po celé manéži. Vylétne až ke stropu a pak zase zpět. Když dosedne na zem, ptá se dychtivě ředitele, co si o tom myslí. Ředitel se zamyslí a pak praví: "Nic jiného neumíte, jen napodobovat ptáky?!"
(přidal: Keson)
"Copak se ti stalo, klaun, že máš na hlavě bouli?"
"Sedl jsem si na napínáček."
"No a?"
"No, a nade mnou byl nízký strop maringotky."
"Sedl jsem si na napínáček."
"No a?"
"No, a nade mnou byl nízký strop maringotky."
Nadává cirkusák:
"Nepřeje nám počasí, když je venku pěkně jdou lidi do přírody nebo jsou u vody a když je škaredě, tak raději sedí doma."
"Nepřeje nám počasí, když je venku pěkně jdou lidi do přírody nebo jsou u vody a když je škaredě, tak raději sedí doma."
Zavolal si ředitel klauna a povídá mu přísně:
"Máte výpověď, August!"
"A pročpak, pane řediteli?" nechápe klaun.
"Už začínáte být lidem pro smích..."
"Máte výpověď, August!"
"A pročpak, pane řediteli?" nechápe klaun.
"Už začínáte být lidem pro smích..."
"Tati, pojď se se mnou podívat do cirkusu."
"Nemám čas, Martinko."
"Včera kluci říkali, že tam jezdí na tygrovi nahá žena."
"No dobře, tak půjdu, tygra sem už dlouho neviděl."
"Nemám čas, Martinko."
"Včera kluci říkali, že tam jezdí na tygrovi nahá žena."
"No dobře, tak půjdu, tygra sem už dlouho neviděl."
"Ten člověk byl cirkusovým artistou. Jeho nejlepším číslem bylo vložení ruky lvovi do papule. Volali ho "nebojácný Hipolit."
"A nyní ho volají jak?"
"Jednoruký Hipolit."
"A nyní ho volají jak?"
"Jednoruký Hipolit."
U ředitele cirku se hlásí dva artisi o místo - malý muž s velkým kufrem a velký s malým kufrem.
"Jaké předvádíte číslo," zajímá se ředitel.
"Moje číslo spočívá v tom," říká velký muž, "že v malém kufru mám kladivo a tak dlouho s ním tluču toho malého po hlavě, až ho zatlačím do země."
"No a co máte v tom velkém kufru?"
"Tam jsou prášky proti bolestem hlavy," odpovídá malý chlápek.
"Jaké předvádíte číslo," zajímá se ředitel.
"Moje číslo spočívá v tom," říká velký muž, "že v malém kufru mám kladivo a tak dlouho s ním tluču toho malého po hlavě, až ho zatlačím do země."
"No a co máte v tom velkém kufru?"
"Tam jsou prášky proti bolestem hlavy," odpovídá malý chlápek.
Klaun vejde do trafiky a žádá čtyři pětikorunové známky na pohledy. Trafikantka mu užuž chce odtrhnout z archu čtyři kusy vedle sebe, když klaun ji zadrží ruku.
"Promiňte, prosím, ale tuhle, tuhle, tuhle."
Pak chvíli přemýšlí a potom bodne doprostřed archu:
"A asi tuhle!"
"Promiňte, prosím, ale tuhle, tuhle, tuhle."
Pak chvíli přemýšlí a potom bodne doprostřed archu:
"A asi tuhle!"
"Představ si BEPO, že jsem během pěti minut zabil deset much. Čtyři samečky a šest samiček."
"Prosím tě, a jak jsi je rozeznal?"
"Klidně, ty samečky jsem zabil u piva a ty samičky na zrcadle!"
"Prosím tě, a jak jsi je rozeznal?"
"Klidně, ty samečky jsem zabil u piva a ty samičky na zrcadle!"
Bezprostředně po prvním vystoupení nového artisty přiběhl k němu ředitel a tiskne mu nadšeně ruku:
"Bylo to vynikající, mistře!"
Artista ho změří svým chladným pohledem a praví:
"Tak proč nesedíte v publiku a netleskáte?"
"Bylo to vynikající, mistře!"
Artista ho změří svým chladným pohledem a praví:
"Tak proč nesedíte v publiku a netleskáte?"
"August, proč nosíte mimo představení jednu botu černou a druhou botu hnědou?"
"Abych je rychle vonosil, já mám totiž ještě jeden takovej pár doma."
"Abych je rychle vonosil, já mám totiž ještě jeden takovej pár doma."
Ředitel: "Ale Bipo, jak jste mohl poradit Bepovi, aby si vzal proti kašli ricinový olej? Copak to proti tomu pomáhá?"
"To bych řekl, a jak. Podívejte se na Bepa, jak se drží sloupu a bojí se zakašlat."
"To bych řekl, a jak. Podívejte se na Bepa, jak se drží sloupu a bojí se zakašlat."
"Pane řediteli, víte, jak chytíme jednoho vlka?"
"Nevím, Bimbo!"
"Chytneme jich deset a devět pustíme."
"Nevím, Bimbo!"
"Chytneme jich deset a devět pustíme."
"Co se ti stalo?" ptá se cirkusák klauna, když vidí, jakou má na čele bouli.
"Představ si, lékař mi radil, abych používal toaletní vodu, a při splachování mi prkýnko spadlo na hlavu."
"Představ si, lékař mi radil, abych používal toaletní vodu, a při splachování mi prkýnko spadlo na hlavu."
"Střelnice mi byly ukradeny z pátku na sobotu, když jsem je minulý týden dal dceři s kolotočem jako svatební dar."
Kouzelník vytahuje z klobouku jednoho králíka za druhým a podává je skromně oděné, tělesně vyspělé asistence.
"Nádherní králící," povídá paní Nováková.
"Jací králíci," povídá manžel.
"Nádherní králící," povídá paní Nováková.
"Jací králíci," povídá manžel.
Řediteli cirkusu přišel dopis od jakéhosi pro něj neznámého artisty, stálo tam:
"Polykám meče metr dlouhé, žádám o angažmá!" Tak ředitel odepsal, že je to běžné a přišel mu dopis: "Já vím, jenže já jsem lilipután vysoký osmdesát centimetrů."
"Polykám meče metr dlouhé, žádám o angažmá!" Tak ředitel odepsal, že je to běžné a přišel mu dopis: "Já vím, jenže já jsem lilipután vysoký osmdesát centimetrů."
Strhnul se hrozný liják. Promoklý klaun jde rozvážným pomalým krokem do své maringotky.
"Proč jdeš tak pomalu, August?" volá na něho zpod deštníku kolega.
"A proč bych měl utíkat? Přede mnou přece taky prší."
"Proč jdeš tak pomalu, August?" volá na něho zpod deštníku kolega.
"A proč bych měl utíkat? Přede mnou přece taky prší."
< První | Stránka: | << 1 2 [3] 4 >> | Poslední > |
Chcete přísun vtipů do Facebooku? Klikněte na tlačítko "To se mi líbí"!
© Copyright by 2004-2024 XagatronStříbrné a ocelové šperky | Rockmag.cz | Eshop s betlémy | Cirkusy a varieté